Provided by: systemtap-doc_5.1-4.1_amd64 

JMÉNO
systemtap - systemtap initskript služba
POUŽITÍ
service systemtap COMMAND [OPTIONS] [SCRIPT...]
POPIS
SystemTap initskript služba umožňuje spouštět systemtap skripty jako systémové služby a pohodlně je
ovládat. Skripty mohou být nastartovány na individuální žádost, nebo při startu systému. Na systémech,
které využívají dracut je také možné umístit skripty do initramfs a mít je spuštěné během boot procesu.
Existují volby a parametry, které ovlivňují globální chování služby nebo jednotlivých skriptů. Mezi
skripty lze vytvořit závislosti, tak že nastartování jednoho automaticky způsobí nastartování jiného.
Konfigurační soubor initskriptu se nachází v /etc/systemtap/config. Přijatelné parametry jsou detailně
popsány v sekci GLOBÁLNÍ PARAMETRY.
Skript musí být umístěn v adresáři /etc/systemtap/script.d a musí mít příponu .stp. Poznamenejme, že když
se systemtap skripty pouštějí z příkazové řádky, jak je obvyklé, není přípona .stp povinná. Jméno skriptu
smí obsahovat jen alfanumerické znaky a '_', a nesmí začínat číslem. Adresář pro skripty lze změnit
nastavením parametru SCRIPT_PATH v konfiguračním souboru.
PŘÍKAZY
Musí být uveden jeden z následující příkazů:
start Start skriptů. Pokud žádné skripty nebyly určeny, nastartují se skripty určené nastavením
DEFAULT_START. Pokud DEFAULT_START není nastaveno, nastartují se všechny skripty v adresáři
skriptů. Pro skripty, které již běží se příkaz "start" ignoruje. Příkaz "start" selže, pokud start
skriptů selže (viz též nastavení PASSALL).
Pokud je zapnutá volba AUTOCOMPILE, příkaz se pokusí sestavit (nebo obnovit sestavení) skriptů v
případě, že je platná jedna z následujících podmínek:
- Cache se zkompilovanými skripty neexistuje.
- Čas modifikace (mtime) původního skriptu se změnil.
- Skript se spouští s jinými volbami.
- Změnil se výstup `uname -a`.
stop Zastavit skripty. Pokud žádné skripty nebyly určeny, zastaví se všechny běžící skripty. Pro
skripty, které neběží, se tento příkaz bude ignorovat. Příkaz selže pokud selže zastavení
některého ze skriptů (viz též nastavení PASSALL).
restart
Zastavit a opět nastartovat skripty.
status Zobrazit stav skriptů a jejich závislosti.
compile
Přeložit skripty, ale nestartovat je. Pokud skripty již byly přeloženy, dotázat se na potvrzení
dříve, než dojde k přepsání cache. Kompilovat pro běžící jádro, nebo pro jádro určené
prostřednictvím volby -r.
onboot Učinit určené skripty součástí initramfs, aby mohly být spuštěny během startu stroje. Tento příkaz
je dostupný jen na systémech, které používají dracut. Pokud se neurčí žádný skript, všechny
systemtap skripty se z initramfs odstraní.
Initramfs se vytváří pro aktuální jádro, nebo pro jádro určené volbou -r. Výchozí umístění
initramfs je /boot/initramfs-KVER.img, kde KVER odpovídá výstupu `uname -r`. Příkaz "onboot" dále
obnoví nastavení zavaděče systému tak, aby byl použit nový initramfs. Pokud se má vytvořit
initramfs v jiném umístění, použijte volbu -o. V tomto případě se nastavení zavaděče systému
nezmění.
Pokud výstupní soubor již existuje, bude přepsán pokud není dán přepínač -b , kdy se původnímu
souboru přidá přípona .bak namísto přepsání. Pokud ale .bak soubor již existuje, nebude přepsán.
UPOZORNĚNÍ: Nepoužívejte volbu -o příkazu stap(1) u "onboot" skriptů, protože skript poběží dříve,
než se namountuje kořenový souborový systém. Pokud potřebujete více místa pro výstup, zvětšete
velikost bufferu.
cleanup
Odstranit specifikované skripty z cache. Pokud není specifikován žádný skript, budou smazány
všechny. Smaže se jen cache pro aktuální jádro, nebo pro jádro určené volbou -r. Před smazáním
cache bude požadováno potvrzení.
VOLBY
Některé příkazy přijímají volby. Nicméně, protože uživatelé nemohou předávat volby při zavádění OS, jsou
volby určeny pouze pro ovládání skriptů běžících až po nabootování systému a pro testování.
-c CONFIG_FILE
Určuje alternativní konfigurační soubor.
-R Při použití s start a stop příkazy značí, že mají být vzaty v potaz závislosti mezi skripty a to
rekurzivně.
-r KERNEL_RELEASE
Při použití s compile, onboot, a cleanup příkazy, určuje cílové jádro. Formát KERNEL_RELEASE musí
odpovídat formátu `uname -r`.
-y Odpověz ano na všechny dotazy.
-o PATH.IMG
Při použití s příkazem onboot určuje umístění initramfs. Pokud se určí, konfigurace zavaděče se
nezmění. Pokud určen není, konfigurace zavaděče se změní tak, aby byl při následujícím startu
použit nový initramfs.
-b Při použití s příkazem onboot, zazálohuje existující initramfs připojením přípony .bak namísto aby
existující initramfs přepsal, což se stane není-li tato volba použita.
GLOBÁLNÍ PARAMETRY
Tyto parametry ovlivňují obecné chování služby. Nastavují se v konfiguračním souboru.
SCRIPT_PATH
Určuje absolutní cestu adresáře pro skripty, se kterými může služba pracovat. Skripty musí mít
příponu .stp. Výchozí hodnota je /etc/systemtap/script.d.
CONFIG_PATH
Určuje absolutní cestu adresáře pro konfigurační soubory skriptů. Tyto konfigurační soubory
obsahují volby specifické pro jednotlivé skripty. Musí mít příponu .conf. Výchozí umístění je
/etc/systemtap/conf.d.
CACHE_PATH
Umístění cache adresáře. Výchozí umístění je /var/cache/systemtap.
TEMP_PATH
Umístění dočasného adresáře, kam systemtap odkládá dočasné soubory, které vznikají při kompilaci
systemtap jaderného modulu. Výchozí umístění je /tmp.
STAT_PATH
Absolutní cesta k adresáři se stavovými soubory pro jednotlivé skripty. Výchozí umístění je
/var/run/systemtap.
LOG_FILE
Absolutní cesta k logovacímu souboru. Všechny zprávy se posílají do tohoto souboru (včetně
kompilačních chybových hlášení a hlášení o chybách běhu). Výchozí umístění je
/var/log/systemtap.log.
PASSALL
Pokud tato volba je nastavena (yes), pak systemtap služba pracující s mnoha skripty zahlásí chybu,
pokud kterýkoliv ze skriptů zhavaruje. Pokud tato volba není nastavena (no) vypíše systemtap
služba v takovém případě jen varování.
RECURSIVE
Pokud tato volba je nastavena (yes), služba systemtap bude brát v potaz závislosti mezi skripty a
to rekurzivně (odpovídá volbě -R). Tato volba je platná jen pokud byly na příkazové řádce určeny
skripty. Výchozí hodnota je no.
AUTOCOMPILE
Pokud je tato volba nastavena (yes), služba systemtap se pokusí zkompilovat určené skripty pokud
nenalezne odpovídající validní položky v cache. Jinak související příkaz selže. Výchozí hodnota je
yes.
DEFAULT_START
Určuje skripty, které se mají nastartovat jako výchozí. Pokud je tato volba vynechána (nebo
nastavena na prázdnou hodnotu), nastartují se všechny skripty v adresáři. Výchozí hodnota je "".
ALLOW_CACHEONLY
Pokud je tato volba nastaveba (yes), služba umožní nastartování také skriptům, pro něž existují v
cache validní data, ale v adresáři pro skripty jejich zdrojový kód chybí. Výchozí hodnota je no.
VAROVÁNÍ: S touto volbou může služba nastartovat neočekávané skripty nacházející se v cache. Před
startem služby je vhodné obsah cache zkontrolovat.
LOG_BOOT_ERR
Protože "boot-time" skripty se spouštějí dříve než je namountován kořenový souborový systém, nelze
chybový výstup programy staprun posílat do LOG_FILE jak je obvyklé. Nicméně log lze přesměrovat do
/run/systemtap/$script.log nastavením LOG_BOOT_ERR na yes. Pokud STAT_PATH je odlišná od výchozí
hodnoty, budou logovací soubory přesunuty na požadované místo dříve, než se spustí jakýkoliv
příkaz služby. Výchozí hodnota je no.
Zde je ukázka konfiguračního souboru.
SCRIPT_PATH=/var/systemtap/script.d/
PASSALL=yes
RECURSIVE=no
PARAMETRY SKRIPTŮ
Tyto parametry ovlivňují kompilaci skriptů, nebo jejich chování za běhu. Nastavují se v konfiguračních
souborech umístěných v adresáři CONFIG_PATH.
<SCRIPT>_OPT
Určuje volby, které se předají příkazu stap(1) před vykonáním skriptu. Zde SCRIPT je jméno skriptu
bez přípony .stp. Poznamenejme, že volba -F se použije vždy.
Při kompilaci skriptů se ignorují následující volby: -p, -m, -r, -c, -x, -e, -s, -o, -h, -V, -k.
Při spouštění skriptů se ignorují následující volby: -h, -V, -v, -t, -p, -I, -e, -R, -r, -m, -k,
-g, -P, -D, -b, -u, -q, -w, -l, -d, -L, -F, a všechny dlouhé volby.
<SCRIPT>_REQ
Určuje závislosti skriptu (t.j. určuje, který skript je vyžadován daným skriptem). Pokud foo.stp
vyžaduje (nebo potřebuje běžet po) bar.stp, nastavte
foo_REQ="bar"
Více skriptů lze nastavit jako mezerami oddělený seznam.
Příklad konfiguračního souboru:
script1_OPT="-o /var/log/script1.out"
script2_OPT="-o /var/log/script2.out"
script2_REQ="script1"
PŘÍKLADY
INSTALACE SKRIPTŮ
Nakopírujme SystemTap skript (např. "script1.stp") do relevantního adresáře:
# cp script1.stp /etc/systemtap/script.d/
Pak můžeme nastavit volby pro daný skript. Například:
# vi /etc/systemtap/conf.d/group1
script1_OPT="-o /var/log/group1.out"
Pokud poté nainstalujeme skript, např. "script2.stp", který má být spuštěn po "script1.stp", máme
zde závislost mezi skripty. Tu ošetříme následovně:
# cp script2.stp /etc/systemtap/script.d/
# vi /etc/systemtap/conf.d/group1
script2_OPT="-o /var/log/group2.out"
script2_REQ="script1"
V tomto případě, pokud stap(1) selže při startu, služba SystemTap se ani nepokusí nastartovat
script2.
TESTOVÁNÍ
Po nainstalování skriptů můžeme ověřit, že fungují takto:
# service systemtap start
# service systemtap stop
Mohli bychom být konkrétnější, například takto:
# service systemtap start script1
# service systemtap stop script1
Pokud nenastaly chyby, máme vše připraveno k použití.
ZAPNUTÍ SLUŽBY
Jakmile jsme spokojeni se skripty a testování dopadlo úspěšně, můžeme SystemTap službu zapnout
tak, aby se automaticky nastartovala po zavedení systému:
# chkconfig systemtap on
MAZÁNÍ SKRIPTŮ
Skripty se smažou prostým jejich odstraněním z adresáře pro skripty a také odstraněním jejich kon‐
figuračních souborů plus případně relevantních nastavení:
# rm /etc/systemtap/script.d/script2.stp
# vi /etc/systemtap/conf.d/group1
Pokud skript stále běží, měli bychom jej zastavit:
# service systemtap stop script2
Také můžeme smazat relevantní cache:
# service systemtap cleanup script2
PŘÍPRAVA NA POVÝŠENÍ JÁDRA
Obvykle není třeba dělat nic neobvyklého když se startuje nové jádro. Služba SystemTap pozná, že
verze jádra se liší proti obsahu cache a rekompiluje skripty. Kompilaci lze provést předem,
abychom se vyhnuli kompilaci v době závádění systému:
# service systemtap compile myscript -r <NEW_KERNEL_VERSION>
IMPORT ZKOMPILOVANÝCH SKRIPTŮ
V prostředí, kde nejsou k dispozici kompilační nástroje (např. kompilátor, nebo ladicí informace),
jako je např. produkční systém, lze skripty přeložit na jiném (vývojářském) stroji:
# service systemtap compile myscript -r \
> <KERNEL_VERSION_OF_TARGET_MACHINE>
# tar czf stap-scripts-<kernel-version>.tar.gz \
> /var/cache/systemtap/<kernel-version> \
> /etc/systemtap/conf.d/<configfile>
A poté je přesunout na cílový stroj.
STARTOVÁNÍ SKRIPTŮ V DOBĚ ZAVÁDĚNÍ SYSTÉMU (ONBOOT PROBING)
lužba SystemTap umožňuje také nastartovat skripty poblíž začátku procesu zavádění OS tím, že vy‐
tvoří initramfs obsahující systemtap modul pro daný skript. Tato funkcionalita je dostupná jen na
systémech, které používají dracut. Spuštění skriptu v této časné fázi startu OS zpřístupňuje in‐
formace, které je jinak obtížné získat.
Nejdříve nainstalujeme skript do odpovídajícího adresáře a provedeme potřebná nastavení:
# cp myscript.stp /etc/systemtap/script.d
# vi /etc/systemtap/conf.d/myscript.conf
Pro přidání skriptu do initramfs použijeme příkazonboot:
# service systemtap onboot myscript
Pokud daný skript není zkompilovaný a uložený v cache, dojde ke kompilaci. Ve výchozím umístění
bude vytvořen nový initramfs. Mohli bychom použít volbu -b pro vytvoření zálohy původního init‐
ramfs. Nyní můžeme restartovat systém.
POUŽITÍ ALTERNATIVNÍHO INITRAMFS
Pokud bychom chtěli nastartovat skript během následujícího bootu, ale ne později, můžeme použít
volbu -o k určení alternativního umístění initramfs:
# service systemtap onboot myscript \
> -o /boot/special_initramfs.img
Jakmile je initramfs vytvořen, je možné jej použít prostou úpravou parametrů jádra při startu sys‐
tému.
VYTVOŘENÍ INITRAMFS PRO JINÉ JÁDRO
Stejně jako u příkazu compile, můžeme i zde použít volbu -r, abychom určili jádro pro které chceme
vytvořit initramfs. To může být užitečné např. chceme-li se připravit na upgrade. Například:
# service systemtap onboot myscript \
> -r 3.12.6-200.fc19.x86_64
ODSTRANĚNÍ SKRIPTŮ Z INITRAMFS
K odstranění skriptů z initramfs stačí spustit příkaz onboot bez parametrů:
# service systemtap onboot
Takto se vytvoří nový initramfs bez SystemTap modulů.
HLEDÁNÍ CHYB ONBOOT MECHANIZMU
Přidáním parametru 'rdinitdebug' mezi parametry jádra lze zvýšit upovídanost programu dracut. Dal‐
ší informace lze získat z dmesg/journalctl -ae. Chybový výstup programu staprun lze získat nasta‐
vením LOG_BOOT_ERR na yes.
VIZ TÉŽ
stap(1) dracut(8) new-kernel-pkg(8)
CHYBY
Použijte projektovou bugzillu, nebo mailing list. http://sourceware.org/systemtap/,
<systemtap@sourceware.org>.
error::reporting(7stap), https://sourceware.org/systemtap/wiki/HowToReportBugs
SYSTEMTAP(8)